Státní rozpočet pro rok 2025 projednán Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení
Státní rozpočet pokračuje v konsolidaci veřejných financí, což potvrdil svými včerejšími výsledky Eurostat, podle kterého má Česká republika pod kontrolou jak deficit veřejných financí, tak celkovou míru zadlužení.
Zbyněk Stanjura
ministr financí„Původní návrh státního rozpočtu měl pět základních priorit, kvůli povodním k nim bohužel přibyla priorita šestá. Státní rozpočet pokračuje v konsolidaci veřejných financí, což potvrdil svými včerejšími výsledky Eurostat, podle kterého má Česká republika pod kontrolou jak deficit veřejných financí, tak celkovou míru zadlužení. Tento trend ovšem musí pokračovat i v následujících letech, ještě není hotovo,“ uvedl při představování návrhu ve sněmovně ministr Zbyněk Stanjura a dodal: „Novou prioritou, která se odráží v návrhu rozpočtu, jsou rekordní kapitálové výdaje s rekordním podílem národních investic. Velký důraz jsme kladli na posun ke znalostní ekonomice, kdy došlo k výraznému navýšení rozpočtu na vědu výzkum a inovace, a zároveň počítáme i s našimi spojeneckými závazky vyplývajícími ze členství v NATO zajistit výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Zabezpečili jsme prostředky k řešení dopadů povodní ve výši 10 mld. Kč, které budou vázány na tento jediný možný účel. Pokud bude celkový rozsah škod nižší, bude nižší i celkový deficit. Když se podíváte na sociální výdaje, tento návrh rozpočtu bezesporu přispěje k udržení sociálního smíru v České republice.“
Mimořádné povodňové výdaje by neměly vstupovat do strukturálního schodku. Jeho snižování by tak v roce 2025 mělo pokračovat tempem 0,5 % HDP. Střednědobý rozpočtový výhled počítá na rok 2026 s deficitem státního rozpočtu 225 mld. Kč a v roce 2027 se schodkem 180 mld. Kč.
| SR 2024 | SR 2024 novela | SR 2025 | |
|---|---|---|---|
| Příjmy státního rozpočtu | 1 940,0 | 1 940,0 | 2 086,1 |
| Výdaje státního rozpočtu | 2 192,0 | 2 222,0 | 2 327,1 |
| Saldo státního rozpočtu | -252,0 | -282,0 | -241,0 |
Pozn.: Bez peněz z EU a finančních mechanismů počítá návrh státního rozpočtu s příjmy 1931,8 mld. Kč (vs. 1811,4 mld. Kč v roce 2024), výdaji 2172,8 mld. Kč (vs. 2063,4 mld. Kč) a deficitem 241,0 mld. Kč (vs. -252,0 mld. Kč).
Z celkových výdajů 2327,1 mld. Kč tvoří největší objem mandatorní a kvazimandatorní výdaje (platy a odvody do EU) ve výši 1796,9 mld. Kč (meziroční nárůst o 62,7 mld. Kč). Z toho samotné mandatorní, tedy zákonem dané výdaje dosáhnou 1369,1 mld. Kč (+35,2 mld. Kč). Rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů 153,5 mld. Kč (meziroční nárůst o 35,6 mld. Kč), resp. 249,6 mld. Kč po započtení fondů EU (meziroční nárůst o 65,0 mld. Kč), běžné výdaje státu vzrostou o 70,0 mld. Kč, tedy o 3,5 %.
Struktura výdajů odráží priority vlády. Finance určené na školství byly v kapitole Ministerstva školství navýšeny o 21,9 mld. Kč včetně zdrojů z EU, což zahrnuje i posílení výdajů na vysoké školy meziročně o 4,0 mld. Kč z národních zdrojů. Do vysokého školství tak bude oproti srpnovému návrhu rozpočtu směřovat ještě o 1,0 mld. Kč více. Vláda tak využila 1,0 mld. Kč, kterou měla k dispozici jako rezervu do maximálního povoleného rozpočtového deficitu podle výdajových rámců. Celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace meziročně vzrostou o 3,7 mld. Kč na 51,6 mld. Kč včetně peněz z EU. Největší podíl připadne MŠMT (22,9 mld. Kč, nárůst o 2,4 mld. Kč). Posíleny budou i rozpočty kapitol AV ČR, TAČR, GAČR nebo Ministerstva zdravotnictví.
Investice státu budou směřovat především do dopravní infrastruktury, kapitálové výdaje Ministerstva dopravy dosáhnou celkové výše 93,3 mld. Kč včetně zdrojů z EU (nárůst o 51 mld. Kč). „Rozestavěno je v tuto chvíli 42 úseků dálnic a v příštím roce se zahájí výstavba dalších více než 100 km, například Pražského okruhu v úseku z Běchovic k D1, další část dálnice D35 do Lipníka n. Bečvou nebo obchvat Břeclavi. Rozšiřovat se budou také železniční koridory,“ uvádí ministr Stanjura.
V mandatorních výdajích (1796,9 mld. Kč) představují sociální transfery a dotace (sociální dávky včetně důchodů) objem 936,8 mld. Kč (nárůst o 26,6 mld. Kč), z toho připadá na důchody 717,2 mld. Kč (nárůst o 11,0 mld. Kč). Výdaje na dluhovou službu mají v příštím roce dosáhnout 100 mld. Kč (nárůst o 5 mld. Kč). Zákonem daný každoroční objem výdajů na obranu 2 % HDP (v roce 2025 se jedná o sumu 160,8 mld. Kč) je rozprostřen do více rozpočtových kapitol – kromě 154,4 mld. Kč v kapitole Ministerstva obrany jsou výdaje na obranu také např. v kapitolách SSHR, NÚKIB, NBÚ a MZV.
Pro učitele, kteří mají zákonem garantováno 130 % průměrné mzdy, bylo vyčleněno na platy o 7 % více než loni (celkem 103,5 mld. Kč, nárůst o 6,6 mld. Kč), pro ostatní státní zaměstnance počítá rozpočet s nárůstem objemu peněz na platy o 5 % (celkem 286 mld. Kč, nárůst o 19,4 mld. Kč). V jejich případě však vláda ještě musí rozhodnout, zda navýšení půjde výhradně do tarifní složky, nebo i do té nadtarifní a v jakém poměru.
Největšími rozpočtovými kapitolami (se zahrnutím peněz EU) nadále zůstávají Ministerstvo práce a sociálních věcí s objemem rozpočtových peněz ve výši 968,8 mld. Kč (meziroční nárůst o 42,2 mld. Kč vzhledem ke zvýšení povinných výdajů ze zákona), Ministerstvo školství s rozpočtem 290,8 mld. Kč (meziročně +21,9 mld. Kč), Všeobecná pokladní správa s 269,1 mld. Kč (pokles o 4,5 mld. Kč), Ministerstvo obrany s rozpočtem 154,4 mld. Kč (navýšení o 3,2 mld. Kč) a Ministerstvo dopravy s rozpočtem 139,5 mld. Kč (navýšení o 35,8 mld. Kč).
Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v roce 2025 dosáhnout 2086,1 mld. Kč, z toho inkaso z pojistného na sociální zabezpečení představuje částku 809,4 mld. Kč (meziročně o 53,2 mld. Kč více), výběr DPH se očekává ve výši 414,0 mld. Kč (+27,2 mld. Kč), výběr spotřebních daní ve výši 157,0 mld. Kč (-1,7 mld. Kč), inkaso daně z příjmu právnických osob ve výši 244,3 mld. Kč (+29,1 mld. Kč) a výběr daně z příjmu fyzických osob ve výši 184,7 mld. Kč (+29,2 mld. Kč). Rozpočet také zahrnuje příjem 153,6 mld. Kč z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů.
Státní rozpočet se nyní posouvá k projednání příslušným výborům Poslanecké sněmovny. V průběhu druhého čtení v Poslanecké sněmovně může ještě dojít k dílčím úpravám rozpočtu v rámci jednotlivých rozpočtových kapitol.
| Kapitola | Státní rozpočet 2024 | Státní rozpočet 2025 | Index 2025/2024 |
|---|---|---|---|
| Kancelář prezidenta republiky | 424 890 297 | 503 314 592 | 118,5 |
| Poslanecká sněmovna Parlamentu | 1 501 576 393 | 1 716 056 800 | 114,3 |
| Senát Parlamentu | 662 206 891 | 719 043 218 | 108,6 |
| Úřad vlády České republiky | 1 223 353 700 | 1 572 628 161 | 128,6 |
| Bezpečnostní informační služba | 2 149 787 270 | 2 368 429 858 | 110,2 |
| Ministerstvo zahraničních věcí | 9 984 584 185 | 9 902 703 080 | 99,2 |
| Ministerstvo obrany | 151 181 002 791 | 154 395 235 248 | 102,1 |
| Národní bezpečnostní úřad | 313 067 665 | 422 121 486 | 134,8 |
| Kancelář veřejného ochránce práv | 153 400 504 | 173 427 562 | 113,1 |
| Ministerstvo financí | 23 469 044 512 | 24 935 828 741 | 106,2 |
| Ministerstvo práce a sociálních věcí | 926 539 123 911 | 968 754 450 337 | 104,6 |
| Ministerstvo vnitra | 97 446 613 586 | 107 766 228 906 | 110,6 |
| Ministerstvo životního prostředí | 20 912 456 666 | 21 336 258 234 | 102 |
| Ministerstvo pro místní rozvoj | 15 246 136 906 | 13 302 974 115 | 87,3 |
| Grantová agentura České republiky | 4 600 000 000 | 4 813 000 000 | 104,6 |
| Ministerstvo průmyslu a obchodu | 39 696 835 293 | 35 789 767 062 | 90,2 |
| Ministerstvo dopravy | 103 673 185 639 | 139 486 810 924 | 134,5 |
| Český telekomunikační úřad | 2 433 439 405 | 2 179 811 178 | 89,6 |
| Ministerstvo zemědělství | 53 707 002 714 | 58 957 180 062 | 109,8 |
| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | 268 980 969 809 | 290 848 567 544 | 108,1 |
| Ministerstvo kultury | 16 592 671 049 | 21 522 588 121 | 129,7 |
| Ministerstvo zdravotnictví | 11 450 526 881 | 17 628 041 707 | 153,9 |
| Ministerstvo spravedlnosti | 35 761 515 449 | 39 411 039 899 | 110,2 |
| Úřad pro ochranu osobních údajů | 186 277 988 | 209 085 181 | 112,2 |
| Úřad průmyslového vlastnictví | 209 310 508 | 238 707 009 | 114 |
| Český statistický úřad | 1 168 359 292 | 1 368 553 299 | 117,1 |
| Český úřad zeměměřický a katastrální | 3 742 789 405 | 4 253 606 104 | 113,6 |
| Český báňský úřad | 176 621 670 | 192 291 977 | 108,9 |
| Energetický regulační úřad | 305 560 991 | 360 595 836 | 118 |
| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | 259 966 340 | 325 877 462 | 125,4 |
| Ústav pro studium totalitních režimů | 187 422 525 | 221 963 868 | 118,4 |
| Ústavní soud | 242 300 618 | 244 174 723 | 100,8 |
| Úřad Národní rozpočtové rady | 25 688 149 | 27 194 002 | 105,9 |
| Akademie věd České republiky | 7 642 481 529 | 7 952 432 643 | 104,1 |
| Národní sportovní agentura | 6 904 453 648 | 7 908 995 743 | 114,5 |
| Digitální a informační agentura | 1 997 225 525 | 2 866 913 683 | 143,5 |
| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí | 33 354 153 | 35 406 388 | 106,2 |
| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání | 72 045 731 | 81 771 808 | 113,5 |
| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře | 22 354 064 | 0 | 0 |
| Správa státních hmotných rezerv | 3 672 734 868 | 4 072 270 018 | 110,9 |
| Státní úřad pro jadernou bezpečnost | 486 157 965 | 544 862 594 | 112,1 |
| Generální inspekce bezpečnostních sborů | 518 471 853 | 575 278 942 | 111 |
| Technologická agentura České republiky | 6 282 134 018 | 6 656 635 225 | 106 |
| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | 610 947 413 | 678 826 085 | 111,1 |
| Nejvyšší kontrolní úřad | 590 376 060 | 648 573 450 | 109,9 |
| Státní dluh | 94 966 880 286 | 99 966 880 286 | 105,3 |
| Operace státních finančních aktiv | 10 000 000 | 10 000 000 | 100 |
| Všeobecná pokladní správa | 273 618 679 558 | 269 136 582 305 | 98,4 |
| Celkem | 2 192 035 985 673 | 2 327 082 985 466 | 106,2 |